Po úvodním slovu pana Mgr. Davida a Hynka Kalvody následovaly podnětné příspěvky zahraničních účastníků. Jako první vystoupila paní Vesna Šućur-Janjetović, PhD z Bosny a Hercegoviny s příspěvkem zaměřeným na nové výzvy pro sociální práci v transformující se společnosti této země. Ve své prezentaci se paní Vesna Šućur-Janjetović zaměřila na sociální práci s obětmi nezákonného obchodování s lidmi. Srovnala jednak meziroční trendy v pašování lidí v Bosně a Hercgovině od konce 90. let minulého století, tak v souvislosti s dalšími zeměmi v tomto regionu. Zaměřila se na představení cílů a metod konkrétní sociální práce v této zemi. Popsala také indisciplinární přístup v práci s obětmi obchodování s lidmi, ve kterém měly metody sociální práce výrazné místo. Paní Ruth Sark ze Skotska, která se i jako prezidentka IFSW věnuje ve svém pracovním rozvrhu sociální práci, přestavila dva případy využití klinické sociální práce, které měly za úkol ilustrovat roli sociální práce jako pomáhající profese a naznačit možnosti, které metody sociální práce nabízí. Poslední zahraniční účastník pan Attila Szabó z Maďarska referoval o uprchlické krizi, kterou tato země zažívá v těchto týdnech. Zmínil, jak v Maďarsku sociální pracovníci pomáhají uprchlíkům a v čem je jejich práce klíčová.
Další dopolední příspěvek z úst Mirky Nečasové z Fakulty sociálních studií Masarykovy university se týkal etiky v sociální práci. Po teoretickém úvodu příspěvku paní doktorka Nečasová uvedla vybrané základní etické hodnoty/principy v sociální práci (ve vztahu k etickému kodexu). Mirka Nečasová zmínila také problémové oblasti vztahující se k etice sociálních pracovníků. Mezi dalšími uvedla M. Nečasová problematickou loajalitu sociálních pracovníků, která se často ocitá ve střetu konfliktních zájmů. Zajímavým etickým dilematem je také možný konflikt mezi povinností sociálních pracovníků chránit zájmy příjemců péče a požadavky společnosti na efektivitu a užitečnost sociálních pracovníků.
Po následném obědě a polední pauze se účastníci mezinárodního semináře rozdělili do čtyř skupin zaměřených na následující témata a pracovali ve workshopech: předlužení, sociální práce na obcích, komunitní sociální práce a sociální práce s uprchlíky. V každém z nich proběhl na začátku klíčový příspěvek některého z aktérů workshopu a následovala práce ve skupinách či diskuze k zadaným tématům.
Ve workshopu věnovaném sociální práci s předluženými osobami a jejich blízkými zmínila Kristýna Krušinská z REMEDIA Praha v úvodním příspěvku, jak vypadá z hlediska typu dluhů a kontextu dluhové poradenství. Dále K. Krušinská popsala cílové skupiny dluhového poradenství a aktéry dluhové spirály. V práci ve skupinách, jejichž dělení navrhla po úvodním příspěvku Kateřina Jírová z Rubikonu- facilitátorka skupiny – se jednalo o definování toho, co funguje v dluhovém poradenství.
Úvodní přednášku na workshopu věnovanému sociální práci s uprchlíky a cizinci uvedla Mgr. Yvona Hofmanová s názvem Sociální práce s uprchlíky a cizinci z pohledu pracovníků nevládních organizací v ČR. Přednáška pomohla definovat základní pojmy tématu. Zároveň popsala paní Y. Hofmanová azylovou proceduru a to, jak to chodí ve státních uprchlických zařízeních. Referující zdůraznila rozdíly v „běžné“ sociální práci a v sociální práci s uprchlíky. Paní Hofmanová rovněž ve svém příspěvku popsala rozdíly mezi prací sociálních pracovníků neziskových organizací a sociálních pracovníků působících ve Správě uprchlických zařízení. Také uvedla hlavní problémy uprchlíků a cizinců a i to, jakým způsobem nejčastěji řeší své problémy. Zdůraznila, že velmi často jde o vysvětlování praktických záležitostí v ČR a neustálé hájení práv a povinností. Po jejím příspěvku již následovala diskuze účastníků tohoto workshopu.
Na workshopu orientovaném na komunitní sociální práci se svou přednáškou nazvanou Práce s komunitou vystoupila paní Sophia Dvořáková. Na úvod svého příspěvku představila chrudimskou organizaci Šance pro Tebe (ta se orientuje zejména na děti, mládež a mladé dospělé, kterým nabízí zejména služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež či terénní práci). Kromě propojení služeb nízkoprahového zařízení pro děti a terénní práce, podpůrných služeb v lokalitě se snaží také aktivizovat komunitu.
Workshop k sociální práci na obci započala paní Mgr. Lenka Galiová z Městského úřadu v Kopřivnici příspěvkem Sociální práce na obci s rozšířenou působností. Kromě vlastního představení struktury Městského úřadu v Kopřivnici, paní Galioví upozornila na příklady dobré praxe ze svého působení a to zejména v oblasti sociálního bydlení a ohledně práce sociálního kurátora.
Po závěrečné diskuzi a rozloučení již následoval konec semináře a rozloučení s účastníky.
Hynek Kalvoda,