08.10.2025

Ke společnému životu patří sdílení financí, nemovitostí, automobilů, investic či dluhů. Jedná se o přirozený vývoj každého vztahu, bez něhož se nemůže posouvat dál. Nicméně je možné, že dojde k rozchodu. Jak se v takové situaci řeší společný majetek a dluhy? Na co mají partneři nárok?

Majetkové vyrovnání

Na rozdíl od manželství nevzniká v nesezdaném partnerském vztahu společné jmění. To znamená, že pokud dojde k rozchodu, žádný z partnerů nemá automaticky nárok na polovinu majetku druhého partnera. Naopak je potřeba učinit majetkové vyrovnání, a to ideálně dohodou.

Vyrovnání majetku při rozchodu partnerů se vztahuje především na:

  • majetek, kteří mají partneři v podílovém spoluvlastnictví – např. byt, jehož vlastníky jsou oba,
  • finance, jež jeden z partnerů investoval do majetku druhého partnera – zpravidla rekonstrukce či přestavba nemovitosti,
  • společné dluhy, popř. dluhy, které jsou vedeny pouze na jednoho partnera, pokud finance použili oba.

Podílové spoluvlastnictví

Je možné a velmi pravděpodobné, že si partneři v průběhu vztahu pořídí společný majetek. V takovém případě je podstatné zejména uvedení obou osob v kupní či jiné smlouvě, u nemovitostí v listu vlastnictví. Jedná se totiž o důkaz prokazující vlastnické právo k majetku, přičemž jednotlivé podíly na něm se mohou lišit – jejich velikost je dobré specifikovat přímo ve smlouvě. Pokud tak partneři neučiní, předpokládá se, že jsou podíly rovné.

Praktický příklad: Partneři si koupí byt o hodnotě 5 000 000 Kč. Druh do něj investuje 4 000 000 Kč, zatímco družka jen 1 000 000 Kč. Ve smlouvě tudíž uvedou konkrétní výše vkladů a spoluvlastnických podílů k nemovitosti. Přítel tudíž vlastní 4/5 bytu, přítelkyně pouze 1/5. Pokud partneři velikost podílů k nemovitosti neuvedou ve smlouvě, platí, že oba vlastní 1/2 bytu, a to bez ohledu na výši investice.

Rozdělení majetku partnerů

Předně má každý partner právo na majetek, který je v jeho výlučném vlastnictví. To znamená, že pokud je nemovitost napsána např. jen na družku, druh na ni nemá nárok.

Co se týče společného vybavení domácnosti, bývá jeho rozdělení zpravidla ponecháno na dohodě partnerů.

Komplikovanější je vlastnictví nemovitosti či jiného majetku oběma partnery. V takové situaci připadá v úvahu buď další trvání spoluvlastnictví, nebo jeho vypořádání.

Podílové spoluvlastnictví se ruší vzájemnou písemnou dohodou. Alternativně soudním rozhodnutím (nedojde-li ke shodě partnerů).

Praktický příklad: Druh s družkou společně vlastní dům (každý 1/2). Po rozchodu se dohodnou, že druh převede svůj spoluvlastnický podíl na družku. Družka mu oproti tomu poskytne finanční náhradu v hodnotě jeho podílu. Pokud však družka nemá potřebné finance, dům se prodá a partneři si rozdělí výtěžek rovným dílem.

Investice do majetku partnera

Je možné, že v průběhu vztahu došlo k investicím do majetku partnera, například za účelem rekonstrukce nemovitosti. V takové situaci má partner nárok na finanční kompenzaci. Právním podkladem je tzv. bezdůvodné obohacení, přičemž se nárok na jeho vydání přiznává soudním rozhodnutím (pokud nedojde ke shodě partnerů).

Praktický příklad: Přítel poskytl přítelkyni 200 000 Kč na rekonstrukci bytu, který je v jejím výlučném vlastnictví. Po rozchodu mu přítelkyně odmítá investici vrátit. Přítel si však po celou dobu trvání rekonstrukce bytu evidoval finanční doklady, bankovní výpisy a písemnou konverzaci s dodavateli i přítelkyní, tudíž je společně se žalobou na vydání bezdůvodného obohacení předá soudu. Soud jeho nárok uzná a přikáže přítelkyni, aby mu poskytla finanční kompenzaci v plné výši.

Společné dluhy a jejich splácení

Pokud mají partneři společný dluh či hypotéku, rozchodem nezaniká povinnost jej splácet. Oba partneři tedy musí nadále hradit dluh společně.

Komplikovanější je situace, kdy má na sebe dluh napsaný pouze jeden z partnerů, a to i přesto, že finance využili partneři společně. Jediné možné východisko představuje písemná dohoda o společném splácení dluhu, jelikož partner, který nejednal s věřitelem, nemá povinnost dluh hradit.

V tomto případě nepomůže konstatování ústní dohody ani doložení písemné komunikace s partnerem. Vždy je podstatné pouze to, na koho je dluh napsaný.

Doporučení na závěr

Doporučujeme vám si pečlivě promyslet, zda opravdu chcete investovat do majetku, který vám nepatří či si na své jméno vzít dluh nebo hypotéku. Pokud totiž dojde k rozchodu a vy nemáte žádný důkaz o poskytnutí financí či příslibu společného splácení dluhu, partner vám nemusí nic hradit. Totéž platí o koupi majetku – vždy je potřeba mít důkaz o společném vlastnictví věci jinak z hlediska práva patří pouze vašemu partnerovi.

 

Článek byl vydaný v rámci projektu s názvem „ Vzdělávací a právní aktivity na zvýšení ochrany lidských práv seniorů“, který realizuje Konfederace sociálních služeb za podpory Ministerstva práce a sociálních věcí ČR z dotačního programu „Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností“