08.10.2025

Přemýšlíte, zda je pro vás výhodnější darování majetku dětem či vnoučatům nebo dědické řízení? Dědické řízení neboli řízení o pozůstalosti má jasně stanovené podmínky a průběh, přičemž se za něj platí odměna notáři. Darování je oproti tomu bezplatné a mnohdy z něj nemusí obdarovaný hradit ani daň z příjmů.

Řízení o pozůstalosti

Řízení o pozůstalosti, jakožto specifický proces stanovený občanským zákoníkem, má několik fází. Nejprve dochází k vystavení úmrtního listu zesnulého, konkrétně dle místa úmrtí, který se následně zasílá na soud (činí tak matriční úřad). Soud posléze určí notáře, jenž povede řízení o pozůstalosti.

Předběžné šetření

Předběžné šetření obvykle probíhá s osobou, která zařizovala pohřeb zesnulého (tzv. zůstavitele), přičemž slouží ke zjištění:

  • majetku zůstavitele (tzv. aktiv) – např. nemovitosti, finance, automobily apod.
  • dluhů, včetně jejich výše (tzv. pasiv),
  • existence tzv. pořízení pro případ smrti – závěť, dědická smlouva či dovětek,
  • okruhu možných dědiců. 

Vždy je vhodné notáři poskytnout co nejvíce informací o aktivech i pasivech zůstavitele a současně tvrzení doložit potřebnými listinami (např. hypoteční smlouva, opis listu vlastnictví nemovitosti nebo čísla bankovních účtů).

Po uskutečnění předběžného šetření si notář samostatně prověřuje a doplňuje zjištěné informace, přičemž následně majetek ocení.

Dědici

Za účelem stanovení okruhu dědiců je třeba zjistit, zda zůstavitel zanechal poslední vůli, zpravidla závěť. Pokud zůstavitel neučinil žádné pořízení pro případ smrtí, stanoví se okruh dědiců podle tzv. zákonné dědické posloupnosti. To znamená, že notář určí, která ze šesti dědických skupin bude povolána k projednání pozůstalosti. Zpravidla se jedná o první třídu dědiců, konktrétně manžela, popřípadě partnera ve smyslu občanského zákoníku či registrovaného partnera, a děti zůstavitele.

Projednání pozůstalosti

Po zjištění majetku zůstavitele a okruhu dědiců dochází k projednání pozůstalosti. Notář dědice poučí o aktivech i pasivech zůstavitele a možnosti odmítnutí dědictví.

Dědici se mohou dohodnout na rozdělení pozůstalosti – uzavírá se tzv. dohoda o vypořádání dědictví, kterou schvaluje notář. Pokud se dědici neshodnou, dochází k rozdělení majetku zesnulého podle závěti či zákonných dědických podílů (dědí se rovným dílem).

Délka řízení o pozůstalosti

Řízení o pozůstalosti obvykle trvá přibližně půl roku. Nicméně, pokud se vyskytnou komplikace (např. jeden z dědiců se nachází v zahraničí) nebo je případ složitý zejména z důvodu vyššího majetku zůstavitele, projednání dědictví bude trvat déle.

Poplatky za dědické řízení

Dědické řízení nepodléhá dani z příjmů ani žádné jiné dani. Je však třeba uhradit odměnu notáři, jejíž výše se odvíjí od hodnoty majetku zůstavitele. Minimální poplatek za vedení řízení o pozůstalosti činí 2 000 Kč.

Darování

Alternativou dědického řízení je darování. Existují dva druhy darování majetku, a to:

  • běžné darování, při němž dochází k okamžitému převodu vlastnictví (při darování nemovitosti lze zřídit např. věcné břemeno dožití),
  • darování pro případ smrti – převod vlastnictví se uskuteční až po smrti dárce.

Klíčovým rozdílem mezi klasickou darovací smlouvou a darováním pro případ smrti je odvolatelnost daru. Na rozdíl od běžného darování není možné v případě darování pro případ smrti dar odvolat, přičemž jej obdarovaný musí současně výslovně přijmout.

Co se týče daňových aspektů, není třeba odvádět daň z příjmů, pokud se jedná o dary mezi přímými příbuznými či osobami, které spolu sdílí společnou domácnost. A to bez ohledu na hodnotu majetku.

Darování je oproti řízení o pozůstalosti výhodné především proto, že k převodu majetku může dojít již za života dárce, tj. okamžitě (s výjimkou darování pro případ smrti). Dárce má tudíž právo rozdělit majetek mezi blízké osoby podle své vůle a současně ještě za života dohlížet na jeho správu. V případě darování rovněž není třeba hradit odměnu notáři za vedení řízení o pozůstalosti, takže je vhodné především u převodu majetku o vyšší hodnotě. 

 

Článek byl vydaný v rámci projektu s názvem „Vzdělávací a právní aktivity na zvýšení ochrany lidských práv seniorů“, který realizuje Konfederace sociálních služeb za podpory Ministerstva práce a sociálních věcí ČR z dotačního programu „Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a prseniorských organizací s celostátní působností“